Chrastava
Chrastava
6000 obyvatel
Chrastava (německy Kratzau) je město v severních Čechách, v okrese Liberec, v libereckém kraji. Leží asi 9 km severozápadně od Liberce v nadmořské výšce 295 m a má přibližně 6000 obyvatel. S Libercem má spojení jak silniční (autobusové), tak i železniční. Silnice z Liberce pokračuje dále do Hrádku nad Nisou a německé Žitavy. Na jihozápadě města leží Ještědsko-kozákovský hřbet, na východ jsou Jizerské hory. Městem protéká Lužická Nisa, vlévá se zde do ní říčka Jeřice. Nejstarší osídlení bylo založeno již v 10. století slovanským kmenem Milčanů, ke skutečnému rozvoji obce však došlo až ve 13. století, kdy do českého pohraničí pozval král Přemysl Otakar II. osadníky z okolních zemí, aby tento tehdy pustý kraj pozvedli. První zmínka o obci pochází z knihy o placení desátků z roku 1352, kde se vyskytuje pod jménem Craczauia. Město osídlili horníci ze saského města Pirna, kteří v okolí Chrastavy začali těžit měď, cín, olovo, stříbro a železo. Během doby husitské stál nad městem nevelký dřevěný hrad, ze kterého Mikuláš z Kajšperka podnikal loupežné nájezdy do oblasti Lužice. Hrad byl i s přilehlým městem zničen vojsky Šestiměstí roku 1433. To samozřejmě vyústilo v pokles počtu obyvatel s následnou stagnací. V roce 1581, kdy byl majitelem zdejšího panství Jiří Mehl ze Střelic – vícekancléř českého království za vlády Rudolfa II., získala Chrastava svůj městský znak. Těžba rud v okolí města skončila v 16. a 17. století. Obyvatelé města byli nuceni změnit způsob obživy a ve městě začaly vznikat manufaktury – a to především textilní. Když se Chrastava stala roku 1855 okresním městem a roku 1859 byla městem vedena železniční trať z Liberce do Žitavy, vedlo to k prudkému rozvoji průmyslu i kulturního života. Po podepsání Mnichovské dohody se celý okolní kraj stal částí německé Třetí říše. Během války se v místním závodě Spreewerk vyráběly granáty. V této továrně pracovali zajatci, totálně nasazení a ženy z nedalekého koncentračního tábora. Po skončení druhé světové války byli zdejší němečtí obyvatelé odsunuti. V letech 1945–1948 poklesl počet obyvatel z 8000 na pouhé 3000.