Duchcov
Duchcov
9000 obyvatel
Duchcov (německy Dux) je město v severních Čechách, v okrese Teplice, v Ústeckém kraji a má přes 9 000 obyvatel. Město se rozkládá v podkrušnohorské uhelné pánvi cca 7 km západním směrem od okresního a lázeňského města Teplice. Město je známé pobytem Giacoma Casanovy, který zde 13 let pracoval jako knihovník, napsal paměti a také umřel. Hlavním faktorem, který ovlivňuje celé město je těžba uhlí z přilehlých povrchových dolů, která je však v dnešní době již v útlumu. V dobách pravěku byl dnešní Duchcov osídlen různými kmeny – dochovaly se po nich prsteny a náramky. Obec samotná vznikla nejspíše ve 11. století, kdy je o ní první písemná zmínka. Město mělo mnoho jmen: ves Hrabišín pochází z 13.století, Tokczau (1352), Dokczaw a roku 1663 Duchcov. V době třicetileté války (1618–1648) bylo město zpustošeno, ale zároveň se stalo sídlem rodu Valdštejnů, kteří zde podnítili další stavební činnost. V 18. století na valdštejnském zámku působil i Giacomo Casanova. Na počátku 19. stol. měl Duchcov cca 150 obytných domů s cca 800 obyvateli. První snaha o zahájení těžby hnědého uhlí je datována k roku 1761. Roku 1763 v Duchcově vzniká manufaktury na výrobu punčoch. Tento rok také vzniká první obecní důl- Sv. Trojice. S rozvojem železnice v 19. století dochází k zvýšení významu Duchcova jako dopravní křižovatky, zahájena je také povrchová těžba uhlí. Ta s postupem techniky v minulém století narostla do takových rozměrů, že ohrozila samotnou existenci města (v okolí Duchcova zanikly v důsledku těžby desítky obcí). Roku 1849 vzniká duchcovský cukrovar a první sklárna v severozápadních Čechách. V 80. letech 20. století byla vážně zvažovaná možnost likvidace Duchcova a využití zásob hnědého uhlí, které jsou údajně ukryty pod městem. Došlo už k zbourání několika významných památek – v roce 1959 zejména barokní špitál v zámeckém parku (do dnešních dní se z něj zachovala pouze klenutá freska Václava Vavřince Reinera, která byla přenesena do kopule pavilonu v zámeckém parku). Paradoxně hlavním argumentem proti zboření města, který nakonec porazil zájmy těžařů, nebyl zámek nebo významné sakrální stavby, ale existence tzv. duchcovského viaduktu. Z hlediska architektury jde o zcela průměrnou stavbu, vázala se však k němu pro komunistický režim významná událost. U duchcovského viaduktu došlo v období velké hospodářské krize v 30. letech 20. století ke střetu stávkujících dělníků s četnictvem. Na základě této události se ujalo klišé „Masaryk střílel do dělníků“. Viadukt byl vyhlášen národní kulturní památkou, ale tento status jí byl odebrán nařízením vlády ze 16. srpna 1995. Na tomto místě se každoročně v den výročí střetu konaly komunistickou stranou organizované slavnosti. V roce 2009 probíhala v okolí rekultivace vytěžených ploch. V ulici Mostecká se nachází Český dům, jenž nese pamětní desku Tomáše G. Masaryka. V restauraci U Fričů bývala první česká škola na severu Čech. V letech 1853 - 1960 byl Duchcov okresním městem.